BAOBAB PRSTNATÝ
(Adansonia digitata)
Tento pozoruhodný strom pochází ze suchých oblastí tropické Afriky. V současné době roste ostrůvkovitě na rozlehlém území tropické Afriky a v Indii, ale i v Austrálii.
Popis stromu:
kmen v průměru dosahuje zhruba 12 metrů. Výška stromu je asi jen 30 metrů, za to mohutné větve vytvářejí gigantickou korunu, která dosahuje v průměru asi 50 metrů.
A co je vlastně na tomto stromu tak pozoruhodné? Je přeci spousta jiných vyšších stromů… Tak pozorně čtěte, nebo alespoň pamatujte, že zde můžete naleznout informaci, kterou se budete moci blýsknout při hodině přírodopisu, přírodovědy či botaniky.
Pozoruhodnost a jedinečnost těchto stromů plyne samozřejmě z jejich mohutného kmene. Ten je pokryt většinou hladkou a jemnou borkou. Těsně pod povrchem obsahuje nazelenalou fotosynteticky aktivní vrstvu, takže dokáže využívat energii slunečního záření i v době sucha, když strom nemá listy. Hlouběji pod kůrou jsou silná a pevná vlákna, která chrání dřevo před ohněm a částečně zmírňují ztrátu vody v období sucha. Pod nimi se nachází vlastní dřevo, které má také vláknitou a pórovitou strukturu a slouží jako zásobárna vody. V závislosti na ročním období mění kmen svou tloušťku. Když je sucho strom spotřebovává své zásoby vody a kmen se tím scvrkává až o několik desítek centimetrů. Jakmile řádně zaprší, kmen opět začne nabývat na objemu.
Odhaduje se, že průměrný exemplář dokáže přijmout 1 000 až 2 000 litrů vody! To vše je ale závislé na stáří stromu, lokalitě a ročním období. Botanicky je baobab řazen do dvouděložných rostlin, konkrétně do čeledi BOMBAXOVITÉ. Rozlišuje se 8 druhů těchto stromů.
Domorodci věří, že baobaby jsou příbytky duchů, proto tyto stromy uctívají. Úcta pramení i z vědomí, že baobaby jsou zdrojem nejednoho užitku.
Využití:
kůra a dřevo jsou nepostradatelným materiálem. Vlákna se používají na výrobu lan a provazů. Dřevo slouží jako střešní krytina nebo krmivo pro dobytek. Kmeny některých mohutných stromů slouží dokonce jako samotný příbytek domorodcům. Kořeny se pojídají jako zelenina a sametové plody jsou velmi oblíbenou pochoutkou. Nezralé plody se konzumují syrové – obsahují vysoké procento vitamínu C, vápník a fosfor. Z tvrdších plodů se lisuje kvalitní olej.
Nezapomíná se zde ani na mízu stromů, která se využívá k výrobě lepidla.